Slovinsko a Itálie (výstup na Vogel, Velika planina, italská jezera)

Na prodloužený červencový víkend jsme vyrazili do Slovinska se dvěma zastávkami v Itálii.

První na cestě bylo jezero Lago di Fusine. Jsou to vlastně dvě jezera, kolem kterých vedou cestičky pro pěší. Rozhodně doporučujeme obejít obě dvě, parkoviště bylo zdarma a na březích jsou také bezplatné a čisté toalety.

Další zastávkou už ve Slovinsku byl vodopád Peričnik. Autem se dá zajet skoro až pod něj na placené parkoviště a jeho návštěva rozhodně stojí za to. Pod vodopádem je římsa, kterou se dostanete přímo pod něj. Žádná fotografie nedokáže zachytit sílu a krásu tohoto místa.

Ubytovali jsme se v kempu Zlatorog u Bohinjského jezera. Po cestě jsme míjeli i kemp Danica, který ležel u řeky a vypadal také velmi hezky. Kemp Zlatorog je spíš větší a živější, ale v zóně C, kam nesmí auta, se dalo najít klidnější místo. Jen nedoporučujeme nechávat auto podél kempu ani na minutu bez dozoru, protože místní ranger si z pokut za parkování, které je tam zakázané, udělal byznys, a tak jsme každou chvíli viděli další a další auta se složenkou za oknem. My jsme tam parkovali jen na chvíli na přenesení věcí a následně jsme využili parkoviště přímo v kempu. Domluvíte se zde v pohodě i česky, navíc obsluha rozdává mapku s českými pokyny. Anglicky taktéž naprosto bez problémů.

Přímo na pláži v kempu se psi koupat nesmí, ale kolem najdete spoustu přístupů, kde se s nimi do vody dostanete. Nezapomeňte si také repelent, večer tam žerou komáři.

Následující den hlásili ošklivé počasí, takže jsme místo do hor vyrazili “jen” do Bledu. Dopoledne jsme navštívili soutěsku Vintgar. Sice se do ní může jít se psem, ale vzhledem k tomu, že je to jedna z největších turistických atrakcí Slovinska a je to tam hlava na hlavě, tak doporučuju psy nebrat a vyrazit sem opravdu hned na otvíračku, protože jinak strávíte v štrúdlu návštěvníků na úzkých lávkách věčnost.

Po obědě jsme si vyšli na populární vyhlídky na jezero – Ojstrica, Velika Osojnica a Mala Osojnica. Zde bylo lidí o poznání méně (nejspíš je odradilo prudké stoupání) a výhledy opravdu stojí za to. Auto můžete zaparkovat u železniční stanice, kde bylo parkoviště zadarmo.

Další den jsme se autem přepravili do jiné části Slovinska k Veliké planině. Tento výlet je super jak pro páničky, tak pro pejsky, protože terén je většinu času travnatý a relativně po rovině. Jen pozor na krávy, které se zde volně pásly opravdu všude.

Auto jsme nechali na tomto parkovišti https://mapy.cz/s/2O6SS a vyrazili cestičkami přes Malou a Velikou planinu až na vrchol hory Gradišče. Z ní jsme pak pokračovali přes planinu Dovje Raven zpátky k parkovišti. Různých pěšinek je tu spousta, takže se můžete jen tak procházet a kochat se výhledy na sousední hory. Z druhé strany dokonce můžete vyjet na Gradišče i sedačkovou lanovkou.

Trasa, která nám dala nejvíc zabrat, byl výstup na horu Vogel. Kabinkovou lanovkou, která jezdí každou půl hodinu (přesto tam buďte včas, využívá ji dost lidí), jsme vystoupali nahoru a vydali se na túru. Terén byl kamenitý, místy přímo skalnatý, na jednom místě při výstupu na Vogel byla lana. Zvládli jsme to nicméně i přes můj strach z výšek i s Fawíkem. Okruh jsme si prodloužili výstupem na horu Šija, kde byl zas krátký úsek s žebříky, ale zdatnější pes to zvládne. Ginny jsme naštěstí nechali v kempu, pro malé línější pejsky neustále skákání přes skály a kameny nic moc. Trasa byla náročná, ale se sportovně založeným psem zvládnutelná. Pokud se na ni necítíte, můžete si obejít jen vyhlídku nad kabinkovou lanovkou, výše se můžete dostat také sedačkovou lanovkou.

Naše trasa https://mapy.cz/s/2PDBP

Poslední den jsme se vydali k řece Soči podívat se na Velika korita, kde vede krátká vycházková trasa kolem hlubokých kaňonů. Soča je nádherně modrá a taky dost ledová. Zaujal nás kemp Klin, kam se určitě někdy vydáme.

Poslední zastávka byla u italského jezera Lago del Predil. Jižní pláž byla liduprázdná, takže jsme si dali závěrečnou koupačku pod štíty hor v průzračné vodě a vyrazili zpět k domovu.