Solná komora (Rakousko)

Solná komora patří mezi nejvyhledávanější destinace v rakouských Alpách. Proto jsme tam dlouho odmítali jet, protože mačkat se s milionem turistů v Hallstattu, na slavné vyhlídce Pět prstů nebo na pláži u jezera se nám nechtělo.

Kvůli koronaviru však v červnu zůstávaly uzavřené vnější hranice EU, zatímco hranice mezi námi a Rakouskem byly konečně volně průjezdné, takže jsme toho museli využít. Jak se říká, všechno zlé je k něčemu dobré. Kdy jindy zavítat na místa, která jsou běžně přecpaná turisty z Asie, než teď, když sem nemůžou.

Nedá se říct, že by kvůli pandemii byly Alpy prázdné, Rakušané využívali krásné počasí na 100 procent, ale stačilo vyrazit časně ráno a jindy přelidněné lokality nás uvítaly samotou.

Pět prstů

První den jsme vyrazili na vyhlídku Pět prstů. Nahoru se dostanete lanovkou (Pozor – pes musí mít náhubek! Je údajně možné si ho zakoupit i na místě, více informací o lanovce zde).

Na první zastávce lanovky je možné vyrazit do jeskyní, ale se psem jsme raději vyrazili ještě o další zastávku výše, odkud je to už jen kousek k vyhlídce Pět prstů. Po cestě minete ještě i třpytivou rozhlednu Welterbespirale a po zhruba jednom kilometru se už můžete kochat výhledem na Hallstattské jezero a okolní hory.

Kolem spirály naleznete i několik těchto designových laviček.

Prázdná vyhlídka Pět prstů se jen tak v „běžné“ turistické sezóně nevidí.

Následně jsme se vrátili zpátky k zastávce lanovky a vyrazili pěšky na druhou stranu od Pěti prstů po stezce, která měří cca 8 kilometrů a dovede vás relativně pohodovým terénem (až na rozbředlý sníh, kterého tam bylo i v červnu dost) k třetímu stanovišti lanovky. Výhledy jsou po celou cestu ohromující. Na trase narazíte také na rozhlednu ve tvaru žraloka – proč zrovna žralok na horách fakt nevím – ale určitě si vlezte dovnitř a koukněte ven přes žraločí zuby.

Mapa trasy zde.


Zwölferhorn

Odpoledne jsme sice plánovali navštívit Hallstatt, ale bylo vedro, pes byl unavený a v Hallstattu bylo celkem dost lidí (nedokážu si představit, jak to tam vypadá, když jsou hranice otevřené…), takže jsme se vrátili na ubytování, psa nechali spát a vyrazili na západ slunce na vrchol Zwölferhorn.

Abychom si výstup zkrátili, zaplatili jsme 4 eura za zvednutí závory (cena v červnu 2020) a dojeli až na horní parkoviště. Odtud nás čekal svižný výstup k horní chatě, kde normálně jezdí lanovka, ale letos se opravuje. To byla pro nás pozitivní zpráva, protože nejezdící lanovka = minimum lidí.

Odměnou za výstup jsou nádherné výhledy na jezero Wolfgangsee.

Pro sestup jsme zvolili cyklostezku, kterou jsme si prodloužili ještě výstupem na Pillsteinhöhe. Mít víc času, určitě bychom pokračovali ještě dál, krajina, která se před námi otevírala, byla nádherná.

Za celou cestu jsme potkali opravdu jen pár lidí. Mít hory jen sami pro sebe je pro mě vždy neskutečný zážitek.

Západ slunce nás nakonec zastihl až při návratu k parkovišti, kde bylo skladiště nových součástek lanovky, takže romantika jak blázen 😀 – ale i to k dnešním horám a turismu patří…

Mapa zde.


Hallstatt

Druhý den jsme kolem sedmé hodiny ráno dorazili do Hallstattu, kde jsme v pohodě zaparkovali na jednom z placených parkovišť a šli si vesničku zapsanou v UNESCO projít. Díky časné hodině a zavřeným hranicím bylo centrum téměř prázdné. Tam, kde se normálně stojí fronta na fotku, jsme byli úplně sami. Zážitek, který se už asi nikdy nebude opakovat…


Postalm

Po prohlídce Hallstattu jsme naposledy zamířili do hor, tentokrát na druhou největší náhorní plošinu Evropy. Dojet tam můžete ze dvou stran, oba vstupy jsou placené (dalo se platit kartou, automat případně vracel i na hotovost, cena ze strany od Abtenau byla v roce 2020 11 euro). My jsme se dle popisu jiného cestovatele rozhodli vyjet trasou od Abtenau a celou dobu se nám otevírala nádherná panoramata okolních hor. Cestou zpátky směr Strobl bylo výhledů o poznání méně.

Na plošině je několik parkovišť a velké množství různých tras, které jsou ideální pro turistiku se psem (pozor však na volně pasoucí se dobytek). Náš cíl byla hora Wieslerhorn, v horkém počasí byl výstup celkem zabíračka, ale zvládaly to i děti.

 

Mapa našeho výstupu zde, doporučuju si však na plošinu vyhradit víc času a vydat se i na další nádherná místa v okolí.


Toscanapark

Poslední zastávka už cestou zpátky domů byla u jezera Traunsee v parku Toscanapark. Byla to jen kratší vycházka na protáhnutí nohou, ale s krásným výhledem na jezero. Navíc v parku najdete spoustu druhů stromů, dendrologické srdce jistě zajásá. Psi tam mají vstup povolen na vodítku.

Mapa zde.


Ubytování

Ubytování jsme našli přes booking ve vesnici Abersee na břehu Wolfgangsee v apartmánech Huber. K ubytování je i soukromá pláž s molem.

Za psa zaplatíte pět euro na noc.


Inspiraci na výšlap na Zwölferhorn jsme našli na webu http://lesemsepsem.cz < který velmi doporučujeme prozkoumat.

Share: